Tajemství dlouhověkosti hledají lidé od pradávna a každý přísahá na něco jiného. Profesorka varhanní hry a nedávná rektorka brněnské JAMU Alena Veselá má jasno. Nesmí se duševně ustrnout, musí se hledat stále nové cesty a nová řešení problémů a zůstat optimistou. A hlavně nepřestat hrát. A vychází jí to.
Dne 7. července oslavila 93. narozeniny a dala sama sobě i svým obdivovatelům dárek. Varhanní koncert. Na závěr Brněnského varhanního festivalu, který letos měl již 36. ročník, zahrála na varhany spolu se svými žáky a hosty, Zdeňkem Nováčkem a Petrem Kolařem. Pod názvem Narozeninový koncert zazněly na nových varhanách skladby známé i neznámé. Večer zahájila oslavenkyně skladbou Voluntary, op. VII, č. 9 skladatele Charlese Johna Stanleyho, který žil a tvořil v 18. století v Londýně. Následovala skladba Bohuslava Martinů s názvem Vigilie, kterou dokomponoval varhaník Bedřich Janáček. Poté zazněla chorální předehra Nun komm, der Heiden Heiland, BWV 659 Johanna Sebastiana Bacha a poslední skladbou jejího vystoupení byla Fantazie g moll, BWV 542 téhož skladatele. Bylo neuvěřitelné, s jakou pečlivostí a energií se nestorka varhanní hry zhostila svého úkolu, který musel být pro ni velmi psychicky vysilující, při vědomí si své odpovědnosti vůči posluchačům, kteří ji mnoho desítek let znají jako bravurní hráčku. Nutno říct, že sice tréma z přednesu zpočátku cítit byla, ale brzy zmizela a chrámem se nesla procítěná hudba.
Drobnou, vyrovnanou a usměvavou ženu s jiskrnýma černýma očima zná brněnská veřejnost již spoustu let. Vypadá stále stejně, jako by se jí čas netýkal. Jen je s každým rokem drobnější.
Ale je tak důležité, jak dlouho člověk žije? Není důležitější, čím ten život naplňuje?
Umělkyně, pedagožka, propagátorka a organizátorka české hudební kultury a v neposlední řadě rektorka JAMU. Kterou z těchto činností jste dělala nejraději?
Jednoznačně uměleckou. Varhany jsou nádherný nástroj, žádný jiný neumožňuje takové zvukové a barevné hudební vyjádření. Navíc jsem měla štěstí, že jsem mohla koncertovat v zahraničí a poznat svět. Hrála jsem téměř ve všech státech Evropy, ale i v USA a v Kanadě. Krásné vzpomínky mám na koncertování ve Skandinávii nebo v Anglii, v Royal Festival Hall v Londýně nebo King‘s College Chapel v Cambridgi. V Anglii jsem objevila v muzejních archivech neznámé skladby starých českých mistrů, jako Myslivečka, Stamice, Vaňhala…
Prozraďte mi, kde berete životní energii?
Asi ze sportu. Jako mladá jsem závodně lyžovala a lyžovala jsem ještě donedávna. Věnovala jsem se i horolezectví, osudné mi byly Vysoké Tatry, tam jsem v oddílu poznala svého manžela. A ráda hraji bridž, udržuje to mozkové závity.
A pořád vás nenechává v klidu situace pro provozování hudby v Brně…
Považuji stále situaci pro pořádání koncertů symfonické hudby za kritickou a neudržitelnou! Filharmonie zkouší v Besedním domě, do jehož sálu se hudebníci stěží vejdou a množství decibelů na tak malém prostoru ohrožuje přímo zdraví filharmoniků. A akustika pro koncerty v Janáčkově divadle je zcela nevhodná především pro posluchače. Absence koncertního sálu v Brně je přitom proklamována již více než sto let! Jsme městem Janáčkovým a nemáme kde provádět jeho Glagolskou mši či Tarase Bulbu, skladby vyžadující velký orchestr spolu s varhanami. V současné době jsou ze strany brněnských politiků konkrétní kroky, které slibují, že se stavba koncertního sálu podaří. Neměli bychom dopustit, aby tato věc opět ztroskotala. Podle mého přesvědčení je to absolutní kulturní brněnská priorita, jakékoli kompromisní řešení je špatné! Neměli bychom promarnit historickou šanci začlenění Brna mezi přední kulturní centra Evropy. Bez kvalitního koncertního sálu zůstáváme jen provinčním městem!
Koncert k narozeninám paní profesorky Aleny Veselé pokračoval vystoupením jejích hostů, někdejších žáků. Petr Kolař, profesor konzervatoře a regenschori brněnské katedrály Petra a Pavla, přednesl Sinfonii z Bachovy kantáty Wir danken Dir Gott, wir danken Dir, BWV 29 v úpravě Alexandra Guilmanta a Fantazii f moll, KV 608 Wolfganga Amadea Mozarta. Závěrečnou skladbu přinesl profesor konzervatoře a JAMU Zdeněk Nováček. Kostelní lodí zněl nádherný Chorál E dur Césara Francka a pak už jen následovaly gratulace k neuvěřitelnému jubileu a k neuvěřitelnému životu. Vivat Alena Veselá!
Brno, jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie