15. 12. 1923 (1928?) – 1. 7. 2020
Miroslav Vilímec
1. července zasáhla hudební veřejnost smutná zpráva. Zemřela legendární houslistka Ida Haendel. Dějiny znají mnoho vynikajících houslistů a houslistek, Ida Haendel však patřila mezi několik vyvolených. Lze ji považovat za jednu z posledních představitelů doby, kdy nezbytnou podmínkou umělecké kariéry byla nezaměnitelná osobitost. Narodila se v polském Chelmu v židovské rodině s příjmením Hendel, k drobné úpravě jména došlo později. Nejasnosti jsou ale kolem data narození. Setkáváme se s dvěma údaji (1923 nebo 1928), obojí má své zastánce. V dokladech měla Ida Haendel rok narození 1928. Její otec však uvedl rok 1923, věk byl prý upraven z důvodu snazší emigrace. Stejně tak zastánci roku 1928 tvrdí, že dřívější datum bylo uváděno jen pro možnost účasti v soutěžích a veřejných koncertech. Buď jak buď, umělkyně se dožila úctyhodného věku, při úžasné životní energii. Byla také zázračným dítětem. Však také slavný polský virtuos Bronislaw Huberman prohlásil, že je největší z talentů, které kdy slyšel. V roce 1935 se zúčastnila Wieniawského soutěže ve Varšavě, kterou vyhrála Ginette Neveu před Davidem Oistrachem. Mladičká Ida obsadila 7. místo a strmá kariéra na sebe nenechala dlouho čekat. Po emigraci studovala u Carla Flesche a v Londýně debutovala v roce 1936 sólovým recitálem. Beethovenovým koncertem zahájila šňůru celkově 68 vystoupení na slavném festivalu PROMS. Hrála na světových pódiích, spolupracovala s vynikajícími dirigenty, často se Sergiu Celibidachem a naším Rafaelem Kubelíkem. K české hudbě měla Ida Haendel vřelý vztah. Tak např. v Plzni provedla s tamějším orchestrem Sukovu Fantazii, za klavírního doprovodu Alfreda Holečka i České filharmonie s Karlem Ančerlem byla i třikrát hostem Pražského jara. Poslední vystoupení s Českou filharmonií bylo v roce 2000, kdy za řízení Vladimíra Ashkenazyho zahrála Sibeliův koncert. Přesto jsme ji u nás slyšeli ještě dvakrát. Ida Haendel přijala v letech 2009 a 2011 pozvání do cyklu koncertů Hudba v synagogách plzeňského regionu. Ve Velké synagoze v Plzni fascinovala např. suverénním provedením Bachovy Ciaccony, což zachytilo DVD Společnosti Jana Kubelíka. Ti, kteří Idu Haendel znali, čerpají ve vzpomínkách energii z jejího uměleckého i životního projevu. Pro ty, kteří se s ní osobně nesetkali, zanechala alespoň obrovský počet skvělých nahrávek. Ida Haendel odešla do historie, bude ale stále inspirovat.
