Ve středu 27. ledna vystoupí v sále Martinů houslista Jan Mráček s klavíristou Lukášem Klánským. Koncert se bude konat na Mezinárodní den památky obětí holocaustu a bude věnován nedožitým 94. narozeninám profesorky Zuzany Růžičkové. Koncert pořádá Nadační fond Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové za podpory Magistrátu hl. m. Prahy a ve spolupráci se spolkem B’nai B’rith Renaissance Praha, jehož členkou byla Zuzana Růžičková od jeho obnovení v roce 1991. Koncert začne v 19:30 a na programu je Sonáta pro housle a klavír, op. 58 Viktora Kalabise, manžela Zuzany Růžičkové, Suita „Mnoho povyku pro nic“, op. 11 Ericha Wolfganga Korngolda, výběr z 24 preludií pro klavír, op. 34 Dmitrije Šostakoviče v úpravě pro housle a klavír a Čtyři kusy pro housle a klavír, op. 17 a Josefa Suka. Koncert bude vysílán na Facebooku Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové a na YouTube kanálu Institutu Bohuslava Martinů, jehož byl Kalabis zakladatelem.
ZUZANA RŮŽIČKOVÁ
Profesorka Zuzana Růžičková byla světově uznávanou cembalistkou. Proslavila se zejména provedením děl Johanna Sebastiana Bacha. Na 35 desek natočila pro francouzskou firmu Erato jeho kompletní dílo pro klávesové nástroje jako první na světě. Záznam z let 1965 až 1975 byl oslavován pro svůj rozsah, mistrovství a originalitu a vyšel v reedici na 20 CD u firmy Warner Classics v roce 2016. “Tvorba Johanna Sebastiana Bacha pro mě byla, je a stále bude hudbou, která přináší řád. Za války jsem byla v koncentračních táborech, a když jsem přijela, na tohoto skladatele jsem se upnula. Moc mi to pomohlo,” řekla Růžičková při křtu této reedice svých nahrávek.
Narodila se 14. ledna 1927 v Plzni, na klavír začala hrát až relativně pozdě – v devíti letech. Když vypukla druhá světová válka, byla kvůli svému židovskému původu vyloučena z primy gymnázia. V lednu 1942 ji s rodinou deportovali do Terezína (zde se dostala do kontaktu i s dalšími vězněnými hudebníky) a pak do Osvětimi a Bergen-Belsenu. Měla nakonec štěstí a přežila. Domů se ale vrátila s hrůznými zážitky a pocitem, že nic na světě nemá smysl. Po válce studovala hudbu. „Už jako dítě jsem strašně tíhla k Bachovi, díky tomu jsem se dostala k cembalu, protože pro tento nástroj Bach komponoval,“ uvedla Zuzana Růžičková před lety. V letech 1947 až 1951 studovala na Akademii múzických umění v Praze a posléze také v Paříži. V roce 1956 Zuzana Růžičková vyhrála soutěž ARD v Mnichově a zahájila tak svou úspěšnou kariéru, trvající několik desetiletí.
