Plzeň, Stará synagoga Petr Novák
Již 20. ročníkem pokračoval festival Hudba v synagogách plzeňského regionu, který se koná v prostorách těchto cenných památek. Myšlenku kdysi inspirovali bratři Vilímcové s tehdejší intendantkou České filharmonie PhDr. Evou Sedlákovou. V uplynulých ročnících se v synagogách představilo mnoho výjimečných osobností, např. legendární světová houslistka Ida Haendel, Josef Suk, Václav Hudeček, plzeňská rodačka a slavná cembalistka Zuzana Růžičková, pěvecký sbor Martinů Voices a celá řada dalších sólistů i komorních těles.
Ke slavnostnímu koncertu 19. září do Staré synagogy v Plzni byli pozváni umělci, žijící ve Švýcarsku, původem rusko-řecká houslistka Natasha Korsakova a italský houslista Manrico Padovani. Zazněla původní i transkribovaná díla pro housle sólo, dvoje i troje housle. Partnerem mladému páru byl dlouholetý koncertní mistr České filharmonie Miroslav Vilímec. Natasha zdědila nadání po svém otci, významném ruském houslistovi Andreji Korsakovi, hrála již ve významných evropských sálech, mj. ve Wigmore Hall v Londýně. Marco Padovani je známý mimo jiné interpretací skladeb Niccola Paganiniho. Oba hrají na cenné nástroje, které postavil francouzský houslař Jean Baptiste Vuillaume v 19. století.
Úvodem koncertu zazněla Sonáta pro dvoje housle č. 3 Jean Marie Leclaira. Již od úvodních taktů byly zřejmé kvality obou umělců, obrovský hudební náboj, jistota souhry i intonace. Ta byla narušena snad jen na několika málo místech druhé věty (Adagio), která však byla přednesena s působivým klidem. V závěrečném Allegru si Korsakova s Padovanim skvěle předávali témata, Padovani zacházel se svým nástrojem přímo živelným způsobem, hra Korsakové byla poněkud kultivovanější. Kontakt s publikem navázal Padovani i průvodním slovem. V překladu se tedy posluchači dověděli, že následující 4 dueta z Mozartovy opery Kouzelná flétna vznikla v roce 1793, tedy 2 roky po Mozartově smrti úpravou árií opery neznámým autorem.
První polovinu večera uzavíraly první tři ze 4 Miniatur, op.75a Antonína Dvořáka. Autor je zkomponoval v roce 1887 pro dvoje housle a violu a ještě téhož roku je přepracoval ve známější verzi pro housle a klavír pod názvem Romantické kusy, op.75. Part violy plzeňského provedení citlivě přepsal pro housle a zároveň též zahrál Miroslav Vilímec. V Cavatině se trochu obtížněji v „pánském“ doprovodu prosazovala dáma s jemnou melodickou linií, hráčské nadšení všech interpretů se ale plně uplatnilo v druhé části – Capricciu. V následující Romanci se hosté večera prostřídali ve svých partech. Natasha se ujala pro houslistu nelehkých triol v partu 2. houslí (jak báječně tyto jdou do ruky klavíristovi!), Manrico převzal melodické první housle a Miroslav Vilímec se opět jako houslista zhostil s porozuměním partu violy. Škoda, že nezazněla závěrečná část cyklu „Elegie“, patrně by přinesla větší využití spodní dynamické hladiny.
Po přestávce zazněla 3 díla pro sólové housle. Nejprve v energickém, o „barokní interpretaci“ se nepokoušejícím, provedení variací Arcangela Corelliho, op.5/12 pod názvem La Folia se představila Natasha ve vlastní, technicky náročné a brilantně zvládnuté úpravě. Stejně svrchovaným způsobem zahrála jednu z nejobtížnějších skladeb houslové literatury vůbec, téma s variacemi Poslední růže léta Heinricha Wilhelma Ernsta. Mírné intonační nejistoty potkaly jinak bravurně provedenou Sonátu č.2, op.27 pro sólové housle Eugena Ysaye, zde provedenou Manricem Padovanim, který skladbu opět velmi poutavě a s názornými ukázkami uvedl. Upozornil na citaci středověkého chorálu Dies Irae a citaci Bachovy Partity č. 3 pro sólové housle. Závěrečnou skladbou byla rovněž originální kompozice pro dvoje housle a klavír Navarra, op. 33 Pabla de Sarasateho, kdy klavírní part vynikajícím způsobem upravil a přednesl na housle Miroslav Vilímec. Skladbu zahráli hosté zpaměti, technicky skvěle a v početném publiku se její interpretaci dostalo asi největšího uznání. Jako přídavek Natashi a Manrica zazněla strhující poslední věta z Léta ze Čtyř ročních dob Antonia Vivaldiho v zajímavé úpravě pro dvoje housle.
Po koncertě se konala autogramiáda kriminálního románu „Vražedná sonáta“ houslistky a zároveň spisovatelky Natashi Korsakové, kterou podle německého originálu vydalo v českém překladu pod značkou KATTO nakladatelství Computer Media v roce 2019.