Markéta Jůzová
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK připravil působivý adventní program s názvem Kouzelná Rybovka Matěje Formana. Premiéra se měla konat již předloni před Vánocemi, ale jejímu konání zabránilo složité období šíření koronaviru a tehdejší přísná restriktivní opatření. Navzdory opětovné pandemii, ovšem s jinými vládními nařízeními, se mohla premiéra uskutečnit 3. 12. 2021 v Kostele sv. Šimona a Judy.
„Chtěli jsme Rybovku bez sentimentu, ale stále poetickou. Rozhodli jsme se hudbu Jakuba Jana Ryby spojit s kouzelným světem loutek Divadla Lampion a inscenátorem čarokrásných příběhů Matějem Formanem. Věříme, že na Vánoce s naší Rybovkou nikdy nezapomenete,“ dodal k představení dramaturg FOK Martin Rudovský.
O spojení živého provedení pastorální skladby s divadelně – výtvarnými obrazy režiséra a scénografa Matěje Formana projevili dosud návštěvníci velký zájem. Po dvou hostováních projektu na Kladně (17. 12. v 15.00 hod. a 18.00 hod.) se pozoruhodný program vrátí opět do pražského Kostela sv. Šimona a Judy, kde byl uveden 20., 21., 22., 23. a 25. 12. Realizace vzešla ze spolupráce Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, Kühnova smíšeného sboru, Divadla Lampion a Divadla bratří Formanů.
V době před premiérou se dirigent Zdeněk Klauda vyjádřil v tištěném programu s respektem, nadhledem a v širších odborných souvislostech: „Navzdory tomu nebo možná právě proto, že se nejedná o autorovu nejprogresivnější skladbu, se Rybovka stala jeho nejznámějším dílem a důvodem k tvrzení, že české Vánoce bez Ryby, jakožto ani bez ryby nejsou to pravé. V poměrně rozlehlé pastýřské hře, protože v pravém slova smyslu nemůžeme hovořit o mši, skladatel kongeniálním způsobem vyjádřil atmosféru zvěstování, očekávání a příprav na narození Ježíše Pána i následnou radost z jeho narození. Na tomto místě se sluší podotknout, že Ryba byl i autorem veršovaného textu v českém jazyce. Příznačnými pro celou skladbu jsou pestrý rytmus a krátké, dobře zapamatovatelné motivy vyvěrající z lidové melodiky. Nebylo totiž Rybovým cílem posluchače ohromit, oslnit pompézností, leč prostě, bez patosu, na druhou stranu však dostatečně vroucně, opravdově a s nenucenou zbožností bez velkých gest a laciných frází, ale i způsobem odpovídajícím velikosti a hloubce okamžiku srozumitelně navodit atmosféru oné svaté noci i událostí na ni navazujících. Chtěl touto skladbou oslovit lidi různých společenských vrstev, vzdělání i věku, vtáhnout jednoho každého posluchače do radostného děje, aby jej mohl ve svém srdci opravdu prožít, ne pouze pasivně vnímat jako něco nedosažitelného. 225 let, která uplynula od doby vzniku, prověřila dostatečně potenciál této skladby a jednoznačně Rybově snaze společně s námi přitakala.“ Projekt natáčela i Česká televize, která ho zařadila do vysílání na Štědrý den (24. 12. 2021, 22. 40 hod. ČT art).
Provedení nabídlo obsazení sólistů i s alternacemi. Na premiéře zpívali velmi dobře sopranistka Markéta Klaudová, altistka Marie Svobodová, tenorista Ondřej Holub a basista Jiří Miroslav Procházka. Program byl koncipován ve spojení s hudbou jiných skladatelů zastupujících různé epochy. Na začátku zaznělo soudobé dílo Hle, panna Jiřího M. Procházky, klasicistní předehra Stabat mater Jakuba Jana Ryby,barokní Óda k narozeninám královny Anny, árii Eternal source Georga Fridricha Händela a první věta z klasicistní Symfonie č. 6 „Ráno“ Josepha Haydna.
Dramaturgický výběr děl příjemně navodil atmosféru, během které pozvolna režisér rozehrál pastýřskou hru v téměř celém kostele, poutavě a malebně pro všechny věkové kategorie. Do interpretace České mše vánoční Jana Jakuba Ryby se rozhodl tým vložit mezi Credo a Offertorium ještě Laudate Dominum Wolfganga Amadea Mozarta. Dirigent Zdeněk Klauda gradoval znění i architektonickou výstavbu se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK s logickými významovými oblouky. Koordinace divadelního dění a hudby byla velmi citlivá. Atmosféru zvěstování, očekávání a příprav na Kristovo narození s následnou radostí zpestřil Matěj Forman pěknými loutkami, maskami a vtipnými výstupy. Mnoho posluchačů s úsměvem vnímalo i masky ovcí, které měly na sobě také členové Kühnova smíšeného sboru. Pěvecké těleso výborně připravil sbormistr Jaroslav Brych.
Loutky a masky zvýraznily různé charaktery a také rustikální vliv. Na zrodu loutek a masek se podíleli Tereza Komárková, Antonín Maloň a Josef Sodomka. Prosté a výstižné kostýmy se specifickými lidovými prvky navrhla Andrea Sodomková. Projekt zpestřila choreografie, za kterou nesly zodpovědnost Veronika Švábová a Tereza Hradílková. Herecké vyjádření bylo spíše přes gesta, pantomimu a pohyb. Krásné melodie odkazující k folkloru s řadou decentně aranžovaných dramatických momentů vyzdvihly líbezně a srdečně atmosféru adventu a kouzla Vánoc.