Milan Bátor
Knížka pohádek, zpěvník a cédéčko v jednom? Interaktivním počinům se meze nekladou! Svědčí o tom velmi speciální kniha muzikoterapeuta, skladatele a hudebníka Matěje Lipského Mámo, táto v komoře je krockodýl. Najdete na ní nejen tři pohádky, ale i 25 písniček v standardní notaci a také dvě přiložená cédéčka. Jedno obsahuje písničky nazpívané mnoha hosty, mezi nimiž figurují např. Vašek Bláha (Divokej Bill), Milan Cajs (Tata Bojs), Vilém Čok (Pražský Výběr), Ivan Hlas, Honza a Matěj Homolovi (Wohnout) a řada dalších. Na knížce s Matějem Lipským spolupracoval jeho dědeček, herecká legenda Lubomír Lipský a ilustrace připravil další muzikant a výtvarník Maťo Mišík.
Grafická výprava knížky je opravdu nádherná. Odráží se nejen v pestré barevnosti, ale v hravých nápadech (například čísla stránek mají podobu listů), nechybí fotografie vnuka a děda Lipských, spousta roztomilých čmáranic, kreseb a roztodivných zvířat a bytostí se jmény jako Pihokaz, Třískofrk apod. Pohádky jsou vskutku pouze jednou částí knihy, zabírají přesně 30 stran. Ke slovu přichází písničky s hudbou a texty Matěje Lipského. Každá má speciální doprovodnou ilustraci a je zaznamenána v klasické tradici: zpěvní linka je zachycena notami opatřenými textem písničky. Průběh harmonie je zachycen v jednoduchých základních akordech a nechybí ani přednesové značky, které jdou vstříc současným dětem a jejich trendům (můžeme tak číst požadavek hrát „punkově, metalově“, ale nechybí ani požadavek á la „mazurka“).
Výborné je, že každá píseň má na následující stránce také samostatný text, který se může opatřit vlastními poznámkami či akordickými značkami. Tématem písní Lipského jsou zvířata (Krockodýl, Žabák, Krtek…), pohádkové bytosti (Čert, Obr, Loupežník, Pihokaz), různé pikantnosti (Hovínko) i třeba parafráze na lidovou Poštovský panáček. Matěj Lipský písně původně skládal a zpíval svým třem dětem Alžbětce, Šimonkovi a Matyáškovi, kteří mají v knize také svůj otisk – namalované krokodýly. Lipský v průvodním slovu přiznává, že původně „neměl vůbec v plánu tyto písničky pustit ven“. Za zmínku stojí také fakt, že všichni rozliční hosté za své účinkování nechtěli honorář, šlo jim opravdu jenom o to, aby písničky ožily a mohly se tak dostat k dalším dětem a čtenářům. Velmi krásné gesto.
Na písních Lipského je hezké to, že jdou s dobou. Některé jsou hodně divoké, slovy autora „divočejší než ten nejdivočejší tygr nebo kůň.“ Lipský se snažil představit dětem různé hudební styly a svou degustaci rozprostřel od klidného folku přes klasicistní hudbu až po svižný rokenrol, hard rock, metal či punk. Ve všech stylech se pohybuje s přehledem a citem pro základní charakteristiku dané oblasti, důležitou roli sehrál také velmi vhodný výběr hostů z řad muzikantů a zpěváků, kteří hostují na nahrávce.
Zpěvník vznikal neuvěřitelných deset let. Na jeho počátku byl ještě dědeček Lubomír Lipský naživu a mohl pohádky namluvit svým milým a moudrým hlasem. Nahrávka je tak jeho posledním uměleckým počinem, a když si ji pustíte, máte pocit, jako by tady byl stále. Knihu je možno číst, hrát a vstřebávat všemi smysly, určitě může být vítaným zpestřením hodin hudební výchovy v mateřských a základních školách a zcela určitě pak na Základních uměleckých školách, kde by mohla najít širší využití.
Matěj Lipský: Mámo, táto v komoře je krockodýl
Litvínovice: Élysion nakladatelství s.r.o. 2021, 111 stran,
ISBN 978-80-87757-122-2