Časopis Hudební rozhledy, jehož vydavatelem je Společnost Hudební rozhledy, člen Asociace hudebních umělců a vědců, vychází nepřetržitě a pod stejným názvem (převzatým podle časopisu vydávaného prof. Vladimírem Helfertem ve 20. letech minulého století) od roku 1948, a tudíž se letos prezentuje svým již 69. ročníkem. Vychází dvanáctkrát do roka v rozsahu 64 stran a jeho základní koncepce, v jejímž duchu žádný jiný časopis v České republice nepůsobí, vychází ze snahy informovat prostřednictvím předních českých muzikologů a publicistů co nejširší okruh čtenářů (jak profesionálů tak i amatérů) o nejvýznamnějších hudebních událostech z oblasti klasiky pořádaných v celé České republice a výběrově i v zahraničí. Sleduje kompoziční tvorbu včetně nových skladebných směrů, interpretaci, pedagogiku, problematiku nosičů, oblast výroby hudebních nástrojů i organizaci a ekonomiku kultury, a to jak v historických, tak i v mezinárodních souvislostech. Konkrétně tedy zahrnuje nejen hodnocení vybraných festivalů, jednotlivých koncertů či soutěží, ale i portréty významných osobností a rozhovory s interprety, skladateli či řediteli nejrůznějších hudebních institucí, orchestrů, agentur apod., či reportáže a fejetony. Nedílnou součástí obsahu časopisu, který s řadou jmenovaných hudebních subjektů spolupracuje i jako jejich významný mediální partner, je i oddíl recenzí pokrývající veškeré české a moravské operní (a dílem i operetní, baletní a muzikálové) premiéry, hodnocení CD novinek z nabídky většiny na našem trhu působících firem a rubrika studií a komentářů, která je z podstatné části zaměřena vždy na několik tematických okruhů zpracovávaných formou seriálů
Vedle recenzování CD však časopis přináší i pravidelné analýzy odborné literatury a v rubrice Horizont příspěvky, zabývající se tématy z oblasti hudby folklorní, dechové, mimoevropské, jazzové či populární. Velký prostor je také věnován našim mladým umělcům, jimž se např. denní tisk prakticky nevěnuje vůbec a na stránkách Hudebních rozhledů dostávají k dispozici nemálo stran. A to nejen zasvěcených hodnocením jejich výkonů na koncertech či soutěžích, ale i profilovým medailonkům, rozhovorům apod. V důsledku toho časopis pravidelně spolupracuje s řadou pedagogických institucí, základními uměleckými školami počínaje a např. Pražskou konzervatoří či Hudební fakultou Akademie múzických umění v Praze konče.
Časopis prochází po celou dobu své existence různými dílčími – a to jak obsahovými tak i formálními – proměnami, z nichž k nejvýznamnějším patří ty, jež byly realizovány od lednového čísla roku 2006. Kromě rozšíření počtu stran z původních osmačtyřiceti na šedesát čtyři a nové kvality papíru se v tomto roce totiž zásadně proměnil i výtvarný design Hudebních rozhledů (zařazení několika barevných stran, nová grafická úprava, změna formátu časopisu), a neméně podstatným krokem bylo také zavedení nové rubriky – Svět hudebních nástrojů (kde kromě seriálu o samotných nástrojích – dosud houslí, varhan, louten, violoncell či kontrabasů vycházejí i aktuality z činnosti našich výrobců) a rozšíření stávající rubriky, věnované Divadlu, o oddíl tance a muzikálů.
K významnému posunu v rozšíření obecně informační platformy časopisu pak došlo i díky dalším jeho aktivitám: a sice nejprve prostřednictvím realizace multimediálního CD ROM – CD EXTRA a později prostřednictvím DVD, přikládaného jako samostatně neprodejné součásti již devět let vždy k lednovému číslu (v tomto roce tedy dosáhneme již jubilejní desítky) a obsahujícího např. vedle audiovizuálních zpráv a reportáží z nejvýznamnějších českých hudebních festivalů i celý předcházející ročník Hudebních rozhledů v digitální podobě či upozorňujícího na nejvýznamnější projekt uplynulého roku Svoji dnes již nezastupitelnou roli plní ale samozřejmě i webové stránky časopisu se samostatnou adresou www.hudebnirozhledy.cz, v roce 2013 rozšířené o profil na facebooku.
Časopis je díky svému výlučnému postavení i současným trendům ve společnosti, která namnoze nad kulturu duchovní povýšila „kulturu konzumu“, určen, jak už bylo řečeno v úvodu, především těm, kteří se zajímají o oblast hudby vážné a z nichž jej mnozí – k naší radosti – odebírají dokonce od jeho 1. ročníku! Vzhledem k tomu, že se informační základna, týkající se stavu hudební kultury současnosti, bohužel, stále zužuje, zůstávají Hudební rozhledy jednou z posledních institucí, která ucelené informace z této oblasti pravidelně poskytuje. S každým svým novým číslem se tak stává i důležitým historickým pramenem.
PhDr. Hana Jarolímková, šéfredaktorka
Časopis Hudební rozhledy je v současnosti nejstarším kontinuálně vydávaným periodikem v České republice. Jeho historie od roku 1948 je zrcadlem, svědkem a v některých obdobích i spolutvůrcem našeho kulturního, hudebního, společenského i politického vývoje a života. Takřka nenahraditelným pramenem se Hudební rozhledy stávají při studiu hudební historie druhé poloviny dvacátého století.
Jaké je místo a úloha hudebního časopisu v roce 2016, v době, kterou lze charakterizovat nejrůznějšími způsoby: postmoderní, post-postmoderní, digitální, informační, virtuální a podobně? Jestliže vždy platila zásada, že svět se neustále mění, pro současnost by tato věta platila s jistou obměnou. Svět se mění neuvěřitelně rychle! Tak rychle, že než se jedna technologie stačí usadit v myslích a praktikách uživatelů, zákazníku, nás všech, už je neúprosně nahrazena další, novou, rychlejší, výkonnější, efektivnější. Hudební rozhledy si zachovaly svoji tradičně kvalitní podobu, mapují český hudební život v jeho různorodosti se snahou vyhnout se tolik zažitému pragocentrismu, ale samozřejmě reagují i na některá nová fakta a na okolní svět. A tak velmi brzy začaly vedle své „papírové“ klasické verze pracovat i s internetovou podobou. Reagovaly i na vývoj takřka „raketovým tempem“ se etablující sociální sítě, a mají i svoji facebookovou stránku. Pro redaktory a vydavatele stále zůstává klíčovou otázkou, zda tzv. papírové, klasické verze časopisů, tedy i časopisu Hudební rozhledy, mají svoji budoucnost a jaké je jejich místo, úloha a poslání v době všudypřítomného a zdánlivě všeovládajícího internetu, sociálních sítí a chytrých mobilních telefonů. Věřím, že klasický hudební časopis, tak jak se zformoval na konci osmnáctého století, bude mít své místo i v našem jedenadvacátém století. Tak jako kniha, kterou můžete cítit v ruce, je něčím nenahraditelná a stále vychází a bude vycházet, tak i hudební časopis bude mít své místo. Musí přinášet trvalejší, závažnější a zajímavé stati, recenze, postřehy a samozřejmě „kráčet s dobou“. Listování novým číslem časopisu s celostním pohledem na celý výtisk i jednotlivé stránky je možná velmi hluboce zažitým vzorcem našeho kulturního chování. Věřím, že se nejedná jen o generační úzus. Vedle klasických časopisů, které stále nepřestávají vycházet, bude však v současnosti i letech příštích existovat i řada pouze internetových časopisů. Rovněž ty mají své místo na slunci, svoje přednosti (tou hlavní je samozřejmě rychlost a aktuálnost nedosažitelná jinými médii), ale pochopitelně, ostatně jako všechno, i svoje slabiny.
Vzhledem ke všem těmto skutečnostem jsme se od ledna 2016 rozhodli pro další novou a věříme, že i lepší podobu našich internetových stránek a internetové verze našeho časopisu. Bude doplňkem klasické verze a umožní spojit přednosti klasického čísla s výhodami informačně rychlého internetu. Při úvahách o tom, jak by měl výsledný tvar těchto stránek vypadat, jsme zohlednili i zkušenosti z historie internetu. Ano, i toto médium má už za sebou poměrně dlouhou dobu existence a rovněž jeho aplikování do všech oblastí našeho života prochází změnami. Konkrétně by tedy nové stránky měly nejen zachycovat nejzajímavější články nebo části statí z tištěné verze, ale měly by přinášet i velmi žhavé aktuality a novinky a umožňovat interaktivní přístup a zaručovat uživatelské pohodlí včetně stále více běžné praxe sledování internetu na mobilních telefonech. Hudební rozhledy tak budou existovat ve své klasické verzi, v internetové inovované podobě a na stránkách facebooku. Přes snahu o co nejrychlejší reakci na technický a technologický vývoj ale stále věřím především v to, že v jakékoliv formě bude časopis vycházet a objevovat se, nejvíce bude záležet na jeho vlastním obsahu. Na tom, jak zajímavé a podnětné informace, články, kritiky a názory se zde budou objevovat.
Doc. PhDr. Jiří Štilec, CSc., člen výboru Společnosti Hudební rozhledy